Environmentální (ekologická) etika

VY_32_INOVACE_ZSV3r0119 Mgr. Jaroslav Knesl

Environmentální etika

• Zabývá vztahem člověka k jeho prostředí • K zamyšlení: Co si myslíte o následujícím citátu?

Souhlasíte s ním? Proč? „ …přírodní národy se často chovaly ke svému

prostředí stejně bezohledně jako my. Bylo jich ale příliš málo, jejich potřeba byla mnohem skromnější a jejich moc devastovat své okolí příliš malá … Není oprávněné myslet si, že problémy ve vztahu člověk - životní prostředí jsou fenomén 20. století … Nová je naše moc a množství …“

Erazim Kohák

Kdy a proč došlo k selhání?

• Průmyslová revoluce • Novověk:

– Descartův dualismus: Myslící duch (hodnota) a mrtvá rozprostraněná hmota v pohybu – příroda (bez hodnoty)

– Baconova nová věda

• Reformace – Odstranění mariánského kultu – ženská soucitná část – Nastolení protestantského kultu práce (Max Weber)

• Křesťanství a Judaismus – Antropocentrický a panský postoj k přírodě

• Patriarchát – Mužské dominantní postavení (člověk) nad ženou (příroda) – Ekofeminismus

• Genetická výbava člověka (Konrád Lorenz)

Základní postoje - antropocentrismus

• Je vněm často spatřována příčina ekologické krize

• Nadřazený panský postoj k přírodě

• Pouze člověk má hodnotu

• Příroda je tu pro člověka (Jako neomezený zdroj surovin).

• Příroda má hodnotu pouze skrze člověka. V říši přírody pojem hodnota nemá smysl.

Základní postoje - antropocentrismus

• Má však i své zastánce - uvědomělý antropocentrismus • Ekologická krize je krizí humanity. • Ekologická krize není krizí vztahu člověka k přírodě, ale krizí

vztahu člověka k člověku. Člověka dneška vůči budoucím generacím.

• Biocentrismus je: – Nebezpečný, neboť je postavený na nadřazení přírody nad člověka.

Nadřadíme-li jakoukoli ideu „dobra“ nad hodnotu člověka směřujeme k totalitní společnosti. (Ekofašismus)

– Nefunkční, neboť je-li příroda nadřazena člověku, pak člověk vůči jejím silám stejně bezmocný. Příroda tu byla před člověkem a bude i po něm.

Základní postoje - teocentrismus

• Chápe jako zdroj všech hodnot Boha. Příroda je tu pro člověka. Má svou hodnotu pouze jako místo lidské spásy.

• Může vést k fatalismu a ignoraci environmentálních otázek.

• Ale také ke konceptu správcovství, postoje odpovědnosti za svět vůči jeho stvořiteli. Bůh dal člověku k užívání přírodu, dle jeho svobodné vůle, ale za její stav je také Bohu odpovědný

• Hodnota přírody je však vždy odvozená

Základní postoje - biocentrismus

• Ve 20. století má své kořeny zejména v práci Alberta Schweitzera

• Dílo: Nauka úcty k životu • Vychází z přesvědčení, že lidská víra ve vlastní

výlučnost je neoprávněná • Je třeba chránit život v jakýchkoliv formách. • Zasahovat do životů jiných druhů je možné jen pro

uspokojení vitálních potřeb • „Žij a nechej žít“

Biocentrismus: Hlubinná ekologie

• Arne Naess Dílo : Myslet jako hora

• Navrhovaná řešení ekologické krize, jsou nedostatečná - mělká, neboť vychází z použití nových technologií či z lepšího využití stávajících zdrojů

• Skutečná ekologie musí být hlubinná, je třeba zásadně změnit svůj postoj k přírodě 1. Odmítnout antropocentrismus, materialismus, konzumerismus,

individualismus a humanismus 2. Uznat naprostou rovnost všeho živého plynoucí z naší jednoty

s ostatními životními formami 3. Nadřadit emoce rozumu

Biocentrismus: Ekocentrismus

• Aldo Leopold Dílo : Etika Země

• V dějinách etiky postupně dochází k rozšiřování množiny bytostí, na které vztahujeme etické ohledy: od lidí přes zvířata až na celou zemi.

• Ekonomická výhodnost nesmí sloužit jako legitimizace ochrany přírody.

• „Zkoumejme každou otázku z hlediska toho, co je eticky a ekologicky správné, stejně jako toho, co je ekonomicky výnosné. Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství všeho života; směřuje-li jinam, je špatná.”

Biocentrismus: Geocentrismus

• James Lovelock Dílo : GAIA živá planeta

• GAIA – planetární bytost (podle řecké bohyně která vytvořila žijící svět z Chaosu.)

– Její součástí jsou všechny formy života na planetě (Společenstva, biosféra ale i horniny, atmosféra a oceány)

– Transformuje vnější podmínky planety na prostředí vhodné k jejímu dalšímu růstu

Úkol: K jednotlivým směrům přiřaďte jejich představitele

1. Ekocentrismus

2. Raný biocentrismus

3. Hlubinná ekologie

4. Geocentrismus

A. Arne Naess

B. Aldo Leopold

C. James Lovelock

D. Albert Schweitzer

Řešení

1. Ekocentrismus

2. Raný biocentrismus

3. Hlubinná ekologie

4. Geocentrismus

B. Aldo Leopold

D. Albert Schweitzer

A. Arne Naess

C. James Lovelock

Úkol: K jednotlivým autorům přiřaďte název díla

1. Arne Naess

2. Aldo Leopold

3. James Lovelock

4. Albert Schweitzer

1. Arne Naess

2. Aldo Leopold

3. James Lovelock

4. Albert Schweitzer

Řešení

A. GAIA: živá planeta

B. Nauka úcty k životu

C. Myslet jako hora

D. Etika země

C. Myslet jako hora

D. Etika země

A. GAIA: živá planeta

B. Nauka úcty k životu

Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení typická pro antropocentrický (A), biocentrický (B), nebo

teocentrický (T) postoj.

• Jsou-li navrhovaná řešení ekologické krize, postavena na použití nových technologií či z lepšího využití stávajících zdrojů jsou nedostatečná.

• Bůh dal člověku k užívání přírodu, dle jeho svobodné vůle, ale za její stav je také Bohu odpovědný.

• Určitá věc je správná, když směřuje k zachování integrity, stability a krásy biotického společenství všeho života; směřuje-li jinam, je špatná.

• Ekologická krize není krizí vztahu člověka k přírodě, ale krizí vztahu člověka k člověku.

• Je-li příroda nadřazena člověku, pak člověk vůči jejím silám stejně bezmocný.

• Příroda je tu pro člověka. Má svou hodnotu pouze jako místo lidské spásy.

B

T

A

B

T

A

Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení typická pro antropocentrický (A), biocentrický (B), nebo

teocentrický (T) postoj.

• Představa, že člověk, je nadřazen ostatním druhům je neoprávněná.

• Příroda je tu pro člověka. Jako zdroj surovin. • V dějinách etiky postupně dochází k rozšiřování množiny

bytostí, na které vztahujeme etické ohledy. • Zasahovat do životů jiných druhů je možné jen pro

uspokojení vitálních potřeb. • Ekonomická výhodnost nesmí sloužit jako legitimizace

ochrany přírody. • Nadřadíme-li jakoukoli ideu nad hodnotu člověka,

směřujeme k totalitní společnosti. • V říši přírody termín „hodnota“ nadává smysl. • Skutečné řešení ekologické krize je možné pouze tak, že lidé

radikálně přehodnotí svůj dosavadní postoj k přírodě.

B

A

B

B

A

A

B

B

Zdroje a literatura

• BAUMAN, Zygmund. Myslet sociologicky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 238s. ISBN: 978-80-7419-026-1

• BURIÁNEK, Jiří. Sociologie. Praha: Fortuna, 2001. 128s. ISBN 80 – 7168 – 754 – 5 • DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha : Univerzita Karlova,

vydavatelství Karolinum. 2005. 375s. ISBN 80 – 246 – 0139 – 7 • GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 • KELLER, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. 204s.

ISBN 80-85850-25-7 • KOHÁK, Erazim. Zelená svatozář. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 212 s.

ISBN 80-85850-86-9 • MAŘÍKOVÁ, Hana, PETRUSEK, Miloslav, VODÁKOVÁ Alena. Velký sociologický

slovník I.,II. a/o. 1996. Praha : Univerzita Karlova, vydavatelství Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1.

• THOPMSON Kenneth. Klíčové citace v sociologii. Brno: Barrister a Principal, 2001. 272 s. ISBN 80 – 85947 – 68 – 4