Aktuální

témata výzkumu Geografie zemědělství

•

Hlad ve světě•

Nadprodukce

•

Industrializace•

Regulace trhu (EU a SZP, atd.)

Přírodní

podstata zemědělství

a jeho industrializace

•

Biologická

podstata•

Maximalizace zisků

a výnosů

•

Prostorová

podmíněnost

Zmíněné

skutečnosti nezabránily industrializaci zemědělství, pouze odklonily jiným směrem

AGROINDUSTRIALIZACE Dva přístupy (omezení

významu přírody ve všech fázích

výroby potravin)

•

1 „Appropriationism“•

Kapitalistické

firmy –

neschopnost industrializovat zemědělství

jako

celek•

Pokusy -

max. racionalizace, mechanizace a intenzifikace

vybraných aspektů

zemědělství•

Určité

typy činností

byly následně

se zemědělství

vyvázané

–

nová

průmyslová

odvětví

–

propojení

zpátky se zemědělskou prvovýrobou (kupovaná, placená

služba)

•

Př.: vývoj a prodej GMO, nákum

zem. Strojů, výstavba stájí….

•

2 „Substitutionism“•

Omezení

různorodosti zeměděl. produktů

–

do podoby

unifikovaných výrobků

(pro zpracovatelské

firmy –

snáze odkupitelné

zpracovatelné, trvanlivější

•

Náhrada zem. výrobků

syntetickými nezem. výrobky

„Commodty chains“

•

Koncept, který sleduje tempo agroindustrializace

v jednotlivých

oblastech zemědělství•

Analýza odlišností

mezi jednotlivými

plodinamive

smyslu:-

Pracovní

náklady

-

intenzita industrializace-

marketing farem atd.

5 fází:•

Vědecké

a technické

postupy

•

Vlastní

pěstování

plodiny na farmě•

Zpracování

zemědělského produktu na

farmě•

Distribuce potravin vyrobených z dané

plodiny•

Spotřeba potravin vyrobených z dané

plodiny

„Commodty chains“

Globalizace zemědělství

•

Globální

charakter regulací

v zemědělství•

-

koncept „Food

regimes“

•

Rostoucí

vliv nadnárodních korporací

(TNCs)•

lepší

pochopení

dynamiky agro-byznysu –

např.:

-

vznik systemu

nadstatnich

regulačnich

organů-

systematicke

posileni

dominance MDRs

nad

zemědělstvim

v LDR

Sociální aktéři agro-byznysu

•

Kritika industrializačních a globalizačních přístupů

•

Podle něho se přehlíží

role lidských aktérů působících v celém agro-byznysu

•

Př.: farmy s alternativní

výrobní

strategií•

Environmentální

aktivisté, hnutí

proti GMO

atd.

Potravinové

problémy –

hlad ve světě

Klasifikace zemědělství

Subsistenční/Tržní•

Rozvinutejší

regiony –

tržní

zemědělství

•

Méně

rozvinuté

regiony – samozásobitelské

(subsistenční)-

výroba

pro vlastní

spotřebu

Subsistenční/Tržní

Pět základních rozdílů:•

Účel hospodaření

•

Podíl zemědělců

na pracovní

síle / zaměstnanosti

•

Využití

mechanizace a dalších technologií v zemědělství

•

Velikost farmy / zemědělského podniku•

Vztah zemědělství

k dalším hospodářským

odvětvím (agro-byznys)

Světové zemědělské regiony

•

nejrozšířenější

je klasifikace připravená Derwentem

Whittleseyem

(Derwent

Whittlesey, 1936). Klasifikace je založena na:•

klimatických podmínkách,

•

převládajících zemědělských činnostech a zvycích,

•

stupni rozvinutosti daneho

uzemi.

11 hlavních zemědělských regionů5 typů

LDRs:

- „stěhovavé“

zemědělství-

pastevecky nómadismus

-

intenzivní

subsistenční

zemědělstvís dominanci ryže

-

intenzivní

subsistenční

zemědělstvís dominanci jiné

plodiny než

je ryže

-

plantažni

zemědělstvi

(„plantation“)

6 typů

MDRs:-

smišena

rostlinna

a živočišna

vyroba

-

mlekarenstvi

(„dairying“),- pěstovani

obilovin („grain“),

-

chov dobytka –

rančerstvi

(„ranching“),- středomořske

zemědělstvi

(„mediterranean“),

-

tržni

ovocnictvi

a zahradnictvi

Typy zemědělství 1 Stěhovavé

zemědělství

•

vlhke

tropicke

oblasti světa (Amazonie v Jižni

Americe, středni

a zapadni Afrika, ostrovy

•

jihovychodni

Asie)•

dohromady cca . ¼

povrchu Země, •

živi se jim však jen asi 5 % populace světa;zakladni

znaky:•

zisk pozemku -

posekani

vegetace a spalenim

zbytků

(„slash-and-burn-agriculture“),•

využiti pozemku jen na velmi kratkou

dobu (cca 3 roky) –

do vyčerpání

půdní

živiny•

environmentalni

forma zemědělstvi

v tropech (lesy při ni nejsou ničeny),•

půda vlastněna celou vesnici, nikoliv jednotlivymi

rodinami;typicke

plodiny: vliv mistnich

zvyků

a chuti:•

-

jihovychodni

Asie → ryže,•

-

Jižni

Amerika → kukuřice, maniok,•

- Afrika → proso, čirok (sorghum),•

- kromě

toho mistně: yam, cukrova

třtina, banan, zelenina, …očekavana

budoucnost:•

-

staly pokles rozlohy (cca o 100 tis. km2, tj. o 1 % ročně),•

-

nahradni

land-use: těžba dřeva, chov dobytka, pěstovani

tržnich

plodin,•

-

narušeni mistni

kulturni

diverzity.

Pastevecký nomádismus

(„pastoral nomadism“):

•

suche

klimaticke

oblasti (severni

Afrika, Středni

Vychod, časti středni

Asie) •

-

dohromady cca 20 % povrchu Země, živi se jim však jen asi 15 mil. obyvatel;zakladni

znaky:•

-

pastva domestikovanych

živočišnych

druhů

(→ mleko, kůže, srst / vlna, …),•

-

zviřata

však nejsou chovana

jako zdroj masa, hlavni obživou je obili (pěstuji jej např. ženy ve vhodnych

mistech, zatimco

zbytek skupin putuje se stady, či je ziskavano

vyměnou

s usedlymi

subsistenčnimi

zemědělci za živočišne

produkty),•

-

silny

smysl pro teritorialitu (kontrola uzemi

nutneho

pro přežiti skupiny, přesne

vzorce migračniho

chovani, někdy např. tzv. transhumance

= sezonni

migrace mezi pastvou v horach

a nižinnach);typicke

zviřeci

druhy:•

-

severni

Afrika, Středni

Vychod

→ velbloud, ovce, koza,•

- středni

Asie → kůňočekavana

budoucnost:•

-

pokles vyznamu

teto formy zemědělstvi,•

-

snahy o přesidleni

/ usazeni nomadů

např. v Čině, Kazachstanu

(za byvaleho

SSSR) a v některych

statech

Středniho

Vychodu.

Intenzivní

subsistenční

zemědělství s dominancí

rýže

•

hustě

zalidněne

oblasti ve vychodni, jihovychodni

a jižni Asii (jihovychod

Činy, vychod

Indie, čast

jihovychodni

Asie);zakladni

znaky:

•

-

male pozemky (nejmenši

na světě) na jednotlive

rodiny → dokonale propracovane

metody zemědělstvi

(terasovani

strmych

svahů),•

- pěstovani

semenačků

na zaplavenych

poličkach

(tzv.

sawah, někdy tež

nespravně

paddy)•

v některych

oblastech sklizeň

dvoji

urody

za rok → jih

Činy, Taiwan, zřidka

v Indii (podminkou

je tepla zima), obvykle je take

v zimě

pěstovana

jina

plodina –

např.

ječmen.

Intenzivní

subsistenční

zemědělství s dominancí

jiné

plodiny než

je rýže

•

hustě

zalidněne

oblasti jižni, jihovychodni

a vychodni

Asie se suššimi

lety a drsnějšimi

zimami ve srovnani

s předchozim

typem (vnitrozemi

Indie,

severovychod

Činy);zakladni

znaky:

•

-

stejne

jako předchozi

typ -

male pozemky (nejmenši

na světě) na jednotlive

rodiny → dokonale propracovane

metody zemědělstvi

(terasovani

strmych

svahů),•

- v některych

oblastech (přihodnějši

podnebi) sklizeň

dvoji

urody

za rok →

důmyslne

střidani

pěstovanych

plodin;typicke

plodiny:

•

-

pšenice,•

- ječmen,

•

-

dalši

druhy obilovin (proso, oves, kukuřice, čirok / sorghum),•

- luštěniny,

•

-

soja,•

-

tržni

produkce bavlny, lnu, konopi

a tabaku;

Čina (oba předchozi

typy subsistenčniho

zemědělstvi) → modifikace tradičniho způsobu zemědělstvi

(pilitika

Velkeho

skoku) → vznik společnych

zemědělskych

komun → fiasko

Plantážní

zemědělství

(„plantation“)•

oblasti tropů

a subtropů

(Latinska

Amerika, Afrika, Asie);

zakladni

znaky:•

plantaže

jsou sice převažně

lokalizovany

v LDRs, nicmeně

vlastněny a

spravovany

jsou obvykle evropskymi

a americkymi

společnostmi,•

tržni

pěstovani

plodin → prodej na trzich

v MDRs,

•

specializace velkych

farem pouze na jednu, maximalně

dvě

plodiny,•

plantaže

jsou obvykle lokalizovany

v řidce

zalidněnych

oblastech → nutny

dovoz pracovnich

sil (důsledkem toho byla v minulosti např. nucena migrace z Afriky do Ameriky),

•

předzpracovani

plodin na plantažich

před exportem → sniženi

hmotnosti, zlevněni přepravy;

typicke

plodiny:•

-

bavlna, kaučukovnik,

•

-

cukrova

třtina,•

-

kavovnik, čajovnik, kakaovnik,

•

-

tabak,•

-

bananovnik,

•

-

palma olejna,

Smíšená

rostlinná

a živočišná výroba

•

zapad

USA, značna

čast

Evropy (Francie až

Rusko);zakladni

znaky:

•

-

kombinace rostlinne

a živočišne

vyroby

(většina plodin je zkrmena zviřatům, podnik „živi“

předevšim

prodej živočišne

produkce –

maso,

mleko, vejce, …),•

- rovnoměrnějši

rozloženi pracovni

zatěže

v průběhu roku,

•

-

redukce sezonnich

variaci v urovni

přijmů,•

- střidani

plodin (rotačni

system);

typicke

plodiny:•

-

pšenice,

•

- kukuřice,•

-

dalši

druhy obilovin (ječmen, žito, …),

•

- soja (USA).

Mlékárenství•

zemědělske

podniky, dřive

uzce

vazane

na blizkosti

velkych

městskych

regionů•

(severovychod

USA, jihovychod

Kanady, severozapadni

Evropa, Rusko,

Australie, Novy Zeland, …) –

v uvedenych

regionech je vyrobeno a spotřebovano

cca 60 % světove

produkce mleka;

•

dohromady cca 20 % zemědělske

produkce zapadni Evropy a Severni Ameriky;

zakladni

znaky:•

-

rychle tempo urbanizace v 19. stoleti

→ růst poptavky

po mlece

→ vznik

tržniho

mlekarenstvi,•

- dřive

velmi uzka

vazba na blizkost

ke spotřebitelům (max. 50 km od

města), dnes v důsledku rozvoje dopravnich

technologii tato vazba vyrazně oslabila,

•

-

specializace regionů

(např. na Novem Zelandu

–

největši

světovy producent mlečnych

vyrobků

– tvoři čerstve

mleko

na produkci mlečnych

vyrobků

jen 5 %, ve srovnani

s 50 % ve Velke

Britanii → přičinou

je vzdalenost

Noveho

Zelandu

od hlavnich

světovych

trhů

–

zapadni Evropy a

Severni

Ameriky),•

-

mlekarenstvi

je naročne

na množstvi

pracovni

sily → ekonomicky poměrně

naročne

odvětvi.

Pěstování obilovin•

oblasti přiliš

suche

pro rozvoj smišene

a rostlinne

živočišne

vyroby: Severni

Amerika (USA, Kanada –

winter

wheat

area ×

spring

wheat

area), Argentina, Australie, Evropa (Francie, Velka

Britanie, Ukrajina, Rusko);

zakladni

znaky:•

-

zakladni

rozdil

oproti typu smišene

rostlinne

a živočišne

vyroby

spočiva

v

tom, že většina produkce je pěstovana

primarně

na vyrobu

potravin, nikoliv na krmeni;

typicke

plodiny:•

-

pšenice (nejdůležitějši

obilovina, vyšši

cena ve srovnani

s ostatnimi

plodinami → snazši

skladovani

a efektivnějši

doprava na velke

vzdalenosti → exportni

plodina ve světě č. 1),

•

- žito,•

-

oves,

•

- ječmen.

Chov dobytka – rančerství•

semiaridni

a aridni

oblasti nevhodne

pro rostlinnou vyrobu: Severni

Amerika (zapad

USA a Kanady, sever Mexika), Jižni

Amerika (pampy v Argentině, jižni

Brazilii

a v Uruguai), Středni

Vychod

(středni

Asie –

postsovětske

republiky), jižni

Afrika, Australie, Novy Zeland;

zakladni

znaky:•

-

tržni

pastva dobytka → prodej živočišnych

produktů

(zejmena

maso, dale

vlna, kůže, …),•

-

zvlaštni

kulturni

vyznam

rančerstvi

v USA (ranče, lidove

zvyky, …);

typicke

zviřeci

druhy:•

- USA → dobytek,

•

-

Jižni

Amerika → dobytek, ovce,•

-

Australie

→ spiše

ovce,

•

- zbytek světa → take

spiše

ovce.

Středomořské

zemědělství („mediterranean“)

•

středomořske

klima (podobne

přirodni

podminky): Středomoři, Kalifornie, středni

Chile, jihozapad

Jihoafricke

republiky, jihozapad

Australie;zakladni

znaky:

•

-

rostlinna

i živočišna

vyroba, ale rostlinna

dominuje,•

- někdy praktikovana

transhumance

→ ovce a kozy se v

zimě

pasou na pobřeži, v letě

v horach;typicke

plodiny:

•

- většina světove

produkce oliv, vina, ovoce a zeleniny (staty

kolem Středozemniho

moře, zvlaště

Italie, Francie

a Španělsko → ⅔ světove

produkce vina),•

-

obiloviny (min. . zemědělske

půdy),

•

-

Kalifornie → citrusove

plody.

Tržní

ovocnictví

a zahradnictví („commercial

gardening“)

•

jihovychod

USA (dlouha

letni sezona, vlhke klima, dostupnost velkych

trhů

–

Bost-Wash

aj.);

zakladni

znaky:•

-

vysoce efektivni

způsoby hospodařeni

(mechanizace, experimenty, specializace farem);

zakladni

plodiny:•

-

jablka, třešně, salat, houby, rajčata, …,

•

-

specializace na „luxusni“

zboži

pro bohatši vrstvy spotřebitelů

(jahody, asparagus, …).

Rostlinná výroba světa

Druhy zemědělství•

Intenzivní

zemědělství

-

ve více zalidněných oblastech, -

na menší

rozloze

-

intenzivní

využívání

mechanizace a chemizace-

vysoké

hektarové

výnosy

-

Nizozemsko, Dánsko, Alpské

země•

Extenzivní

zemědělství

-

rozsáhlé

plochy -

v řídce zalidněných oblastech

-

nižší

hektarové

výnosy-

Kanada, USA, Brazílie, Mexiko

Druhy zemědělství

•

Příměstské

zemědělství-

rozsáhlé

skleníkové

plochy

-

u velkých měst-

produkce plodin určených k okamžité

spotřebě

-

(zelenina, ovoce)•

Plantážní

zemědělství

-

v tropických a subtrop.oblastech-

v rozvojových zemích

-

poměrně

vysoká

úroveň

Rostlinná výroba světa•

RV tvoří

2/3 produkce

světového zemědělství,

•

Vyspělé

státy: méně

50 %, •

Méně

rozvinuté

státy: 70-80%

Pro zemědělství

je využíváno přibližně

1/3 souše.•

11% orná

půda

•

24% louky a pastviny•

1% plochy s trvale pěstovanými rostlinami (sady, plantáže, vinice)

Rostlinná komoditaRostlinnými komoditami se rozumí

polní

a

speciální

plodiny pěstované

pro své

hlavní

i vedlejší

produkty:

•

k lidské

výživě

a konzumaci, •

k výživě

hospodářských zvířat i

•

k technickému a farmaceutickému užití, •

jako jsou obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny a technické

a speciální

plodiny

Rostlinná produkce

•

A POTRAVINY•

B TECHNICKÉ

PLODINY

•

C POCHUTINY•

D KRMOVINY

•

potraviny a krmiva –

90% RV•

dominantní

a nejdůležitější

postavení

mají

obilniny (podíl

na RV 50-60%)

A POTRAVINY

1) obiloviny2) hlíznaté

plodiny

3) luštěniny4) ovoce a zelenina

B TECHNICKÉ

PLODINY1) plodiny pro výrobu cukru2) olejniny3) textilní

plodiny

4) ostatní

typy plodin

C POCHUTINY

1) plodiny pro přípravu nápojů2) kořeniny3) plodiny lékařského významu

D KRMOVINY1) krmoviny

na orné

půdě

2) TTP

Obiloviny•

Najrozšířenější

odvětví

RV,

•

Slouží

přímo na výživu nebo jako krmivo•

Jejich podíl na výživě

je:

15 % Austrálie a Oceánie65 % Ásie

•

významná

exportná

skupina,•

50 –

60 % produkce RV

•

Obiloviny = 50% ornej pôdy, •

plochy pôdy klesajú

z

dôvodu urbanizácie, devastácie.

•

Vývoj produkce obilovin má

za posledních 60 let vzestupnou tendenci

Obiloviny

Národohospodářský význam•

Výživa (přímo i krmivo)

•

Dlouhodobé

skladování•

Přeprava na velké

vzdálenosti

•

Minimální

ztráty•

Rozhodující

význam při tvorbě

potravinových rezerv•

1/5 světového obchodu

Obiloviny

•

Největší

význam ve výživě

obyvatelstva má

rýže a pšenice

•

Největší

podíl na růstu sklizně

obilovin má pšenice, rýže a kukuřice (78 % světové

produkce obilovin)•

Ječmen, proso a čírok

stagnujou

•

Produkce žita a ovse neustále klesá

Obiloviny

Vyspělé

země:•

Hlavní

konzumní

obilovina je pšenice

Méně

vyspělé

země

(situace je pestřejší):•

Střední

Amerika –

kukuřice (70 % přímá

spotřeba)•

JV část Jižní

Ameriky -

pšenice

•

Ásie

-

rýže•

Afrika -

čirok a proso (50 %) plus kukřice

Obiloviny

Vyspělé

země:•

Tendence k poklesu spotřeby konzumného

obilí

na 1 obyvatele•

Zvyšuje se podíl spotřebovaných obilovin jako krmivo (jadrná

krmiva)

•

65 % -

80 % produkce obilí

se zkrmujeMéně

vyspělé

země:

•

Růst spotřeby konsumného

obilí

na 1 obyvatele dlouhodobého charakteru

•

Státy odkázané

na dovoz z vyspělých zemí

Světová

obilniceoblast jihu a východu Evropy

(pontická)

-

sev. Kazachstán -

hl. pšenice, kukuřice, žito, ječmen a oves

oblast severoamerická-

od kanadsko-americ hranic po jižní

okraje centrální

části USA -

hl. pšenice, kukuřice a oves

oblast jihoamerická

(Laplatská)-

hl. pšenice a kukuřice

oblast Asijská

(západní

Indie a jižní

Čína) - v případě

nedostatku obilovin na S polokouli se stanou

exportní

komoditou-

hl. rýže, částečně

pšenice a proso

oblast Australská

(JV Austrálie)-

hl. pšenice

Obiloviny -

Pšenice•

Nejvýznamnější

•

Nejnáročnější

obilovina mírných šířek•

Těžiště

její

kultivace je v stepných-

černozemních oblastec

S polokoule s ročním chodem srážek kolem 500 mm

•

Sklízí

se na všech kontinentech a všech klimatických pásmech, po celý rok

•

Příznivé

předpoklady pro mezinárodní obchod

Obiloviny -

Pšenice•

Více než

30 % osevních ploch obilovin na světě

•

Největší

dynamika rozšiřování

osevů, sklizní, hektarových výnosů

a postavení

ve světovém obchodu s

potravinami •

Světová

produkce 600 mil. Tun s maximem v roce 2004

(627,1 mil tun) -

nejvíce připadá

na Asii 41,9 %

-

Evropa 32 %-

Severní

Amerika 13,5 %

•

Od 50. let se roční

světová

produkce se zvýšila téměř 3,5 krát

Obiloviny -

PšeniceNejvětší

produkční

oblasti:

•

Dální

východ

– Severočínská

nížina•

Jižní

Asie

–

SZ Indie, přilehlé

oblasti Pákistánu

•

Evropa

s 40%, kde jsou dvě

významné

oblasti pěstování: a) Východoevropská

pšeniční

oblast

pšeničný pás -

povodí

Dunaje přes Ukrajinu, Severni

Kavkaz, Povolží až po jižní Uralb)

Západoevropská

oblast

pšeničný pás -

sev. Francie, Itálie a hnědozemní

oblasti Německa.

•

Severní

Amerika

vypěstuje 25%, pěstování

se soustředía) na prérie do povodí

Mississippi

(Kansas, Oklahoma,

Severní

a Jižní

Dakota), b) provincie Kanady

(Manitoba, Saskatchewan)

Kanada a USA jsou největšími exportéry (60% ze světového exportu)

Obiloviny -

PšeniceVýznamnou přebytkovou oblastí

s velkými vývozy jsou:

•

JV Austrálie•

Argentina (oblast řeky La Plata)

Pro produkci pšenice je typická:•

Vysoká

mechanizace

•

Vysoká

produktivita práce•

Vysoká

rentabilita

•

Kolísavá

intenzitaCelosvětový průměr ha výnosů

2,7 t/ha

•

ZE země

více než

7 t/ha (Nizozemí, Belgie, Německo)•

Největší

světový producent Čína 110 mil tun ročně

•

Dále nasleduje

Indie, USA, RUSKO, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán, Ukrajina

Obiloviny -

Rýže•

světová

produkce 500-550 mil.

tun

•

monzunová

Asie je dominantním producentem rýže, ale i spotřebitelem

•

Čínsko-japonský region produkuje 40%•

Indický region (zahrnuje i Bangladéš

a Pakistán) 30%

•

jihovýchodní

region (Indonésie,Tajsko, Barma) 20%

Obiloviny –

kukuřice •

světová

produkce 500-550 mil.

tun

•

50% se pěstuje v USA –

JV (kukuřičný pás Ohio, Indiana, Illions, Iowa)

•

20% se vypěstuje v Asii (nejvíce v Číně)•

Latinská

Amerika (Brazilie, Mexico,

Argentina) 12%•

Evropa 10% v Dunajské

nížině

a na

Ukrajině

Obiloviny

Ječmen (barley)•

světová

sklizeň

dosahuje

180 mil. tun z toho Evropa produkuje 70%, severní

Amerika 15% a 11% Turecko s Čínou

Oves (oats)•

je druhá

nejdůležitější

plodina v Evropě, kde se také

pěstuje 60% světové

produkce, v Severní Americe se vyprodukuje

25%

Žito (rye)•

hlavní

produkční

oblast je

střední

a východní Evropa, kde se vypěstuje

zhruba 30 mil tun (80% světové

produkce),

zbylých 20% pochází

ze Sev. Ameriky, Číny a Turecka

Proso (millet)•

celosvětově

se vypěstuje

110 mil. tun z toho v Asii (Čína, Indie) 40%, Sev. Amerika 22%, Afrika (Nigérie) okolo 20%, Lat. Amerika (Argentina, Mexiko) 15%

Hlízovité plodiny•

MÍRNÝ PÁS

•

brambory•

TROPICKÉ

OBLASTI

•

maniok,•

jamy,

•

bataty,•

taro, aj.

Hlízovité

plodinyBrambory

•

pravlastí

je jihoamerický kontinent (Peru), evropané se s nimi setkali v 16. století

při pronikání

Španělů

•

Světová

produkce zhruba 310 mil tun, pěstování

je rozšířeno od 70o

sev.. šířky až

po 60o

jižní

šířky a do

výšky 2000 m n m.

Evropa a Asie

spolu 80% (40+40) světové

sklizně

•

Produkce:

1. Čína, 2.

Rusko,

3.

Indie,

4.USA,

5. Ukrajina,

6. Polsko

•

Hektarový výnos: Nový Zéland

442 kg/ha, následují Dánsko,

V. Británie

a

Nizozemí

•

Nizozemí, Německo

a

ČR jsou důležitými producenty sadbových brambor v Evropě

a také

exportéry

MANIOK (KASAWA)•

původ: J Amerika

•

půdy s nízkou úrodností, 6–10 měsíců vegetační

období, 1–5 m

•

základní

potravinová

složka pro více než 500 mil. lidí

•

mouka na chléb, pivo, ocet, čistý škrob (tzv. tapioka), Gari, Fufu, …

•

Krmivo,manioková

moučka–

prasata, skot, ovce, kozy

MANIOK•

Oblasti pěstování:

•

Z, Stř., V Afrika

–

Gambie, Guinea, Ghana, Nigérie, Burundi, Keňa, Madagaskar, …

190 mil. tun/rok = 55 %

•

Latinská

Amerika

–

Brazílie, Bolívie, Guyana, Dominikánská

republika, = 18 %

•

JV, J Asie

–

Thajsko, Indie, Laos, Filipíny, Východní

Timor,

Indonésie, = 28 %•

Oceánie

–

Papua-Nová

Guinea, …

2. BATATY•

„sladké

brambory“

•

původ: Stř. Am. –

Peru, Kolumbie •

povijnice batátová

(jedlá)

•

vyžadují

větší

množství

slunečního záření

•

listy –

krmivo pro hosp. zvířata (prasata)

•

Asie

(Čína 84 %, Vietnam, Indonésie), Afrika

(Uganda, Nigérie)

•

130 mil. tun/rok

3. JAMY

•

původ: Afrika, J-V Asie•

100 druhů, popínavá

rostlina

•

pěstování

i v sušších oblastech –

Afrika (Nigérie 65 %, Pobřeží

Slonoviny, Ghana, Benin), Asie, Oceánie

•

35–40 mil. tun/rok •

složité

zpracování

hlíz na

mouku•

náročné

na pracovní

sílu

4. TARO•

kolokázie jedlá

•

1–2 m, vodní

rostlina•

Afrika

(Nigérie, Ghana), JV Asie

(Čína), Oceánie

…•

vařené, pečené, smažené, suší

a

melou se na mouku, výroba škrobu,…

•

řapíky, mladé

listy –

zelenina•

okrasná

rostlina

LUSKOVINY

•

Luštěnina

= luskovina, •

je souhrnné

označení

pro

skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující

hrách, fazole,

čočku

a sóju.•

mají

vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s

baktériemi, díky čemuž

vyžadují

méně

hnojiv. •

obsahují

značné

množství

vitaminů

skupiny B, poměrně

dost

nerostných látek, o polovinu méně

vápníku

než

mléko, fosfor

a stejné

množství

železa

jako žloutek.

•

Postrádají

vitaminy A

a C. •

Až

na sóju jsou všechny chudé

na tuky

•

Luštěnina

= luskovina, •

je souhrnné

označení

pro skupinu rostlin a jejich plodů

zahrnující

hrách, fazole, čočku

a sóju.

•

Nejefektivnější

producenty bílkovin•

Na stejné

ploše dva až

tři krát více než

obiloviny•

Jejich kultivace -

řešení

problému nedostatku

bílkovin v méně

vyspělých zemích •

Agrochemické

hledisko –

zlepšují

půdní

srukturu

a obohacují

ji dusíekem•

Vhodné

jako mrziplodiny

•

Jejich zavádění

do osevních postupů umožňuje zvyšovat výnosy ost. zem. Plodin

•

Některé

plodiny (sója, podzemnice olejná) mají značný význam i jako olejniny

Význam pěstování luskovin

•

Pěstují

se na celkové

výměře 120 mil. Ha, z toho:

•

45 % osetých ploch sója•

25 % osetých ploch fazole

•

10 % osetých ploch hrách a cizrna•

6 % osetých ploch bob

•

2 % čočka

Pěstování

luskovin

•

Semená

bohatá

na bílkoviny (40 %)•

Semena bohatá

na oleje (20 %)

•

Mnohostrannost využití•

Produkty:

•

Rostlinné

oleje, mouka, rostlinné

mléko, smetana, sýr,

•

Krmivo v živočišní

výrobě

Sója

Produkce soje•

Produkce

•

Sója se pěstuje v tropických, subtropických podmínkách a v teplých oblastech mírného pásu.

•

Většinou je zavlažována pouze dešťovými srážkami, začíná

se však rovněž

používat umělé

zavlažování.

•

Sója je sice poměrně

rezistentní

k teplotním extrémům, ale její

růst může být výrazně

zpomalen při teplotách pod

18°C a nad 35°C. •

Za vhodných podmínek může sója vytvořit až

400 lusků

obsahujících 1 až

5 semen.•

Při zavlažování

má

sója tendenci zvyšovat obsah

proteinu na úkor oleje.

•

Co se týče objemu sklizně

je nejvýznamnější

luskovinou

•

Průměrná

roční

světová

sklizeň dosahuje téměř

190 milionů

tun ročně

•

Největší

producenti:•

USA a Brazílie –

odtud pochází

62 %

světové

produkce•

Následuje Argeentína, Čína, Indie

Sója

GMO sója

•

Celá

rostlina•

Tzv. geneticky modifikovaná

neboli transgenní

sója se podle odhadů

podílí

na světové

produkci asi 65 procenty.

•

Je však obtížné

stanovit přesný podíl, protože v některých zemích je nebo byla geneticky modifikovaná

sója pěstována neoficiálně

(Argentina), nebo přímo ilegálně

Brazílie

a Rumunsko